O mně

Člověk je tvor a jako tvor by měl tvořit. To jej dělá šťastným, zdravým a později i pomáhajícím druhým. My jsme však zapomněli tvořit, zapomněli jsme si hrát, zapomněli jsme jak být šťastnými a jak obšťastňovat druhé. A já chci pomáhat na to vše si rozpomenout.

fletnofon_darbukaJmenuji se Tomáš Jarošek a svět léčebného užití umění se stal mým světem.

Studium
Začalo to v době, kdy jsem objevil studium na Akademii Alternativa. Tam jsem posléze absolvoval z oboru uměleckých terapií se zaměřením na muzikoterapii. Za dobu tohoto tříletého sebezkušenostního výcviku kombinovaného se studiem jsem se postupně seznámil s arte, drama, tanečně pohybovou a samozřejmě muziko-terapií.


Škola života

Když jsem nastupoval na školu, tak jsem v oblasti hudby ani terapií neměl vzdělání, pouze jsem v té době amatérsky hrál na africké bubny a jiné perkuse. K tomu jsem se však do hloubky zabýval studiem taichi, jógy, duchovních filozofií a alternativní medicíny. Způsoby lepšího žití jsem hledal už cca od 15 let, kdy se mladý člověk začne ptát nejenom co a jak, ale hlavně proč. To vše  připravovalo půdu pro terapie a pomáhání.

Nový pohled
Cesta k výrobě hudebních nástrojů a vůbec zájmu o teorii, matematiku a fyziku hudby přišla v druhém ročníku studia, kdy mne velmi oslovil český muzikoterapeut a výborný hráč na lyru Honza Braunstein. Slova „to je pěkné co jsi zahrál, vidíme, že ti to jde moc hezky, ale teď zkus přestat hrát co chceš Ty a zahraj co chce ten nástroj“ ve mě znějí do dnes

Toto niterné prožití se týkalo jak přístupu v hudbě, tak toho co chci já, oproti tomu co chce nebo potřebuje ten druhý. Skrze něj jsem pak přišel k poněkud jinému postoji a to nejen v hudbě a terapiích, ale také výrobě nástrojů. Převážně díky tomu se mě podařilo získat tak vzácný a nedostupný nástroj jako je Hang od PANArtu. Celkově jsem se v těch letech jako člověk zjemnil a tedy mi začala být bližší i jemnější hudba a stejně tak nástroje. Na djembe (africký buben) jsem tedy tak nějak přirozeně přestával hrát sám od sebe… ale neříkám, že si výjimečně s někým rád „po africku“ nezajamuji :)

Moje směřování
Téma mé absolventské práce byla Muzikoterapeutická relaxace v paliativní péči a vykonával jsem ji jako dobrovolník v hospici. Relaxace je v dnešní době velmi důležitá a aktuální pro všechny lidi a já se jí chci věnovat i nadále. Dalším z veledůležitých témat je kreativita, která jde ruku v ruce se sebepoznáním. V kreativitě otevíráme tvůrčí síly, které jsou vlastní každému člověku a které mu pak mohou zcela proměnit život k lepšímu. A sebepoznání? Jedině přes něj můžeme poznat druhé. A až se poznáme, tak se můžeme změnit. A až se změníme, tak skrze svůj lepší příklad můžeme měnit druhé… Jinou cestu přátelé neznám.


Jsem
velmi vděčný za všechny ty lidi, prožitky a poznání, která mě posouvají dále a pomáhají mi v lepším bytí. Slovy dobrého přítele ze Slovenska „čo máme, to dáme“ Vám chci z této mé cesty dávat, aby snad mohla pomoci i Vám. Jestli to bude v některém z mých nástrojů či skrze osobní setkání již záleží na Vás…

s láskou a úctou Tomáš Jarošek

Comments are closed