Harfa nebo virus?

Zdánlivě lehká otázka, avšak jste si opravdu jisti, co byste si vybrali? A pokud ano, shoduje se to s tím, co si vybíráte dnes a denně?

Ano, situace se vyvíjí velmi rychle a možná že to, čemu jsme se před pár dny smáli, tak k tomu teď nabádáme druhé.

Na jednu stranu tu máme lidi, které uchvátila panika – jim se snažíme předávat klid a informace, že není konec světa.

Na straně druhé tu máme lidi, kteří se všemu vysmívají – těm ukazujeme závažnost situace a vedeme k zodpovědnosti.

Jedno i druhé, snažíme se zabránit větší nákaze. Nestáváme se ale už sami šiřiteli viru? Nekrmíme jej příliš?

Po internetu jsou dnes velmi populární výzvy. A tak tu taky jednu mám.

Hodinu nemysleme na virus, vůbec se jím nezabývejme a naopak dělejme nějakou činnost vedoucí ke krásnému naladění.
Pokud se smějete, tak si jednu hodinu vyměňte za jeden den. Stále je to tak lehké?

Zvládneme to? Vezmeme do ruky raději harfu než virus?

Já sám trávím tyto dny hodně času na Facebooku. 
Pozoruji kdo co a jak prožívá a snažím se nějak pomoct. Nějak moderovat – přibližovat ke středu. Od apatie a nezodpovědnosti k bdělosti a od paniky a hysterie k dobrému naladění.

To je pěkné, ale není toho příliš? Řekl bych, že je. A to z důvodu otázky na začátku článku, harfa nebo virus?

Dostalo se mě velkého požehnání – učím se hrát na harfu (teda zatím spíš harfičku), kterou jsem si ještě k tomu sám vyrobil. Denně cvičím. Z části kvůli nadšení, z větší části abych nadšením (a cvičením) doháněl to, co potřebuji doplnit do nadání. Zpravidla hraji brzo ráno, ještě před prací – jen tak je jistota, že si k tomu každý den najdu čas.

A před dvěma dny jsem nehrál ráno, ale nechal to až na večer. Den předtím jsem strávil hodně času na PC, napsal nějaké články, účastnil se diskuzí apod. A pak to přišlo!

Byl večer a já měl „cukání“ zapnout FB a jít číst a diskutovat o situaci. Já sám jsem byl v otázce harfa nebo virus! Sice naštěstí vyhrála harfa, ale udivuji sebe sama, že jsem vůbec stál před takovou volbou.

Tento článek ale není ani o harfě ani o viru. Je o naší volbě. Vědomé a svobodné volbě. Pamatujme, že čemu dáme najíst, to bude růst a sílit! A v konečném důsledku moc nezáleží na tom, jestli křičíte pro nebo proti. Myšlenkové světy fungují na principu kyvadla – houpačky. Nezáleží na tom, z které strany ji houpete, když houpete. Jestli chcete zastavit nebo vystoupit, musíte změnit frekvenci – naladit se na něco zcela jiného.

Jen ten, kdo v radostném chtění má před očima volný a vysoký cíl, kdo řídí svůj pohled k tomuto cíli, místo, aby ho upíral na sebe, jen ten jde kupředu a vzhůru ke světlým výšinám.“

Comments are closed