Proč nový rok jen na Nový rok?

A zase Nový den!

Letos se mi zdá, že jsem do nového roku vstoupil ještě lépe a radostněji než do let minulých. Já vím, já vím… jakýpak nový rok, když to nemá nic společného s přírodou, je to rok pouze kalendářní, účetní – měli bychom slavit Slunovrat! …možná si říkáte…

A ono je to hezké, konec temných dnů, začátek přicházejícího světla.. světla hmotného.. které nám ale možná „pouze“ zvěstuje skutečné přicházející duchovní Světlo dny následující.

A tak je krásné mít nový rok, právě po Vánoční Slavnosti.

Mimo to, i ti, kteří 1.1. „neuznávají“ jsou tak silně ovlivněni právě tím účetním rokem a také myšlenkovým světem lidí, kteří prostě mají nový rok.
A tak se mi zdá, že i v těchto dnech se můžeme spojit s jakýmsi výjimečným přílivem síly, popuzující k Novému.
A opravdu, s myšlenkami na to, co všechno můžu udělat v novém roce lépe – nově, přichází netušená síla…

Ale takovou příležitost máme snad jen jednou do roka? S větší silou zpřetrhnout stará neprosvětlená vlákna, být laskavějším ke svému okolí, uskutečňovat ve hmotě ještě krásnější inspirace z výšin?

NE!

Nový rok, můžeme zažívat každé, každičké ráno. Je přece nový den. Zcela nový. Vždy mi může přinést něco nádherného a naprosto jiného než den včerejší. Ale ještě lépe je vidět a vědět, že vždy do něj JÁ MŮŽU VNÉST NĚCO NOVÉHO. Nezávisle na tom, co těžkého jsem mohl zažívat včera, které ale již není.

A tak ke zvolání „Proč Vánoce jen o Vánocích“, se přidávám svým, „proč Nový rok jen na Nový rok?“, když může být každý nový den?

Ze srdce nám přeji takhle žít. A to zájmeno „nám“ je použito velmi vědomě, sám jsem si vědom, že tak jak prožívám tyto dny, tak zdaleka neprožívám celý rok, i když bych mohl….

=======

Každé lidské citové chtění působí jako klíč k pokladnici a najde styk s živou vznešenou silou. Dobrá vůle právě tak, jako zlá vůle. Obojí se touto silou posiluje a oživuje, protože ona ihned přistupuje na citové chtění lidského ducha. A jen na toto a na nic jiného. Způsob chtění udává člověk, to jest je v jeho ruce. Síla nepřivodí ani dobré, ani zlé, protože ona jest prostě „síla“ a oživuje to, co člověk chtěl.

Cítěním a myšlením řídí lidé osudy celého pozdějšího stvoření právě tak, jako své vlastní osudy a nevědí o tom. Podporují rozkvět nebo odumírání, mohou dosáhnouti výstavby nejdokonalejší harmonie, nebo i ten divoký zmatek, jaký jest dnes!

Proto ke všem znovu naléhavě volám: Udržujte krb své vůle a svých myšlenek čistý, sjednáváte tím mír a jste šťastni!

=======

Lidé dobří, ať plamen našeho čistého chtění tak nádherně stoupá k výšinám, jak krásně stoupal náš plamen díků.

 

Comments are closed